Českolipsko ve válečné tetralogii – rok 1917

Na počátku roku 1917 zveřejnila Společnost pro sociální výzkum v Kodani smutnou statistiku: ve válce dosud padlo 4 600 000 vojáků, 11 100 000 jich bylo zraněno, z toho 3 400 000 bylo invalidů. Válka nebyla zdaleka u konce, Rusové měli ve zbrani 9 milionů lidí, Německo a Rakousko celkem 12 milionů.

Němci rozpoutali neomezenou ponorkovou válku, při níž nedodržovali platná omezení. Potápění válečných i civilních lodí se stávalo každodenní realitou. Na frontách unavení a vyčerpaní vojáci s hrůznými zkušenostmi ztráceli bojového ducha. Docházelo ke vzpourám a neposlušnostem. Cílem Němců a Rakušanů už nebylo dobývání nových území, rozpoutanými ofenzívami chtěli donutit země Dohody k ukončení války. Na jižní frontě vyhráli Němci a Rakušané u Caporetta, na západní se na jaře vojáci doslova utápěli v bahně u Arrasu a na Aisně aniž by bylo dosaženo vítězství. Na jaře připlouvaly k evropské pevnině první válečné lodě s americkými vojáky, kteří se pozvolna zapojovali do válečných operací.

Vojáci v zákopech a v chudobě žijící civilisté volali stále více po míru a po svržení dosavadních vládců. Na východní frontě se válka a revoluce navzájem propletly. V únoru vypukla v Rusku revoluce, při které byl svržen car. V Rakousko-uherské monarchii toužily jednotlivé národy po samostatnosti, ústupky a návrhy císaře Karla na federalizaci říše přišly pozdě. V několika evropských státech vznikaly československé legie, armáda, která chtěla zdůraznit touhu Čechoslováků po samostatném státě a jeho uznání ve světě. V červenci 1917 porazily u Zborova rakousko-uherskou armádu, čímž si ve světě získaly uznání.

Po svržení cara vznikla v Rusku Dosavadní vláda, která sice byla liberální, ale velmi nejednotná. Nedokázala řešit prohlubující se hlad a bídu ruských lidí a vyslyšet jejich volání po míru. Chaos, nespokojenost, intenzivní propaganda bolševiků a zejména jejich vůdce V. I. Lenina vyústily v napadení carské lodi Aurora, kterou bránili carští námořníci. Vypukla Velká říjnová revoluce, která svrhla Dosavadní vládu, mocenské pozice zaujali bolševici (později se přejmenovali na komunisty). Prvním zákonem jejich nové vlády byl Dekret o míru. Začalo vyjednávání uzavřené v březnu následujícího roku Brestlitevským mírem.

Rok 1917 začal na Českolipsku uhelnou krizí, ve školách se učilo jenom polovinu vyučovací doby, v únoru byly vyhlášené uhelné prázdniny. Běhen roku probíhaly hladové pochody a demonstrace, přivolané vojsko muselo zejména rozezlené ženy uklidňovat hlavně v Novém Boru, ve Cvikově a v České Lípě. Jak by také ne. Příděl chleba byl 200 g na den a osobu. Jedenáct pekařů jej dodávalo do městské rozdělovny v Hrnčířské ulici, kterou se táhla dlouhá fronta postávajících nebo na stoličkách sedících zejména žen a dětí.

Ti, na které se dostalo, si domů odnášeli černý nakyslý chléb plný plev, osin a kousků slámy. Pekl se z neprosívané žitné a kukuřičné mouky a ovesného šrotu smíchaným s plevami. Ve městě byl naprostý nedostatek masa. V srpnu až říjnu bylo dodáno průměrně 20 kg masa na den, na jednoho obyvatele (kterých bylo 12000) vycházel příděl 1,6 gramů, denní dávka 200 g na osobu vůbec nešla dodržet. Za maso se považovaly i nekvalitní uzeniny, kterými se často nahrazovaly. Rané brambory se dovážely výjimečně, teprve v srpnu jich bylo více, ale cena mezitím stoupla o 112,5 %. Čerstvá zelenina se za přemrštěné ceny vyskytovala výjimečně, spíše se sušila. Mlékaři dovážející mléko do města jej prodali už při cestě. Sýry se v létě roku 1917 v České Lípě vůbec nevyskytovaly. Máslo se vážilo na lékárnických vahách, z pultu zcela zmizelo na konci léta. Cukr se prodával přednostně ovocnářům, kteří jej používali na vaření marmelády a část ji museli odvádět do nemocnice. Sirup, sušené švestky a např. nakládané fazole se vydávaly jenom sporadicky. Z trhu zcela zmizela káva, kakao, čokoláda, kondenzované mléko. Drahého piva i tabáku byl nedostatek. Kuřivo se připravovalo z bukvic, sušených listu jahod, růží atd.

V roce 1917 dolehly problémy války na civilní obyvatelstvo nejvíce. Byli sklíčení z prohlubující se chudoby, těžce se vyrovnávali se ztrátou svých manželů, otců, synů. Trpěli depresemi z neustálého shánění potravin pro sebe, své děti, nemocné rodiče. Zcela apaticky vnímali kolemjdoucí trpící hladovým edémem, kteří měli oteklé nohy a ruce a umírali na vleklý průjem a vodnatelnost. V únoru vznikla první českolipská válečná kuchyně na Mariánské ulici, další pak v červenci v Hrnčířské ulici. Cena půl litru „mastné“ polévky byla 16 haléřů, které se platily týden dopředu. Polévka se vařila hlavně z nekvalitní sušené zeleniny. Ještě v létě toho roku, kdy se hospodářství hroutilo do neovladatelné krize, byli civilisté v monarchii přesvědčováni o nutnosti obětí pro vítěznou válku. Na Českolipsku byl účinek hladových a depresívních lidí zcela opačný. Někteří vzali spravedlnost do svých rukou a napadali úředníky, zbohatlíky, vlaky odvážející i přivážející potraviny, hodně se jich zúčastnilo hladových bouří, které vypukly v červenci. 

Jednání o míru při posledních válečných Vánocích dávalo alespoň malou naději na lepší časy. Ty skutečně další rok přišly, ale ještě předtím museli vojáci i civilisté sesbírat poslední zbytky sil a snášet nelidské podmínky a bojovat o holý život. Jaký byl válečný rok 1918 a jak jej prožívali lidé na Českolipsku, se dozvíme v sobotu 3. března na přednášce Vlastivědného spolku Českolipska. Přednášejícího Ladislava Smejkala recitacemi doplní Miroslav Kolář. Začátek je ve 14 hodin v klubovně muzea, zájemci jsou srdečně zváni.