Vzal jsem s sebou i synka. Ať kluk vidí, jak se hraje dobrý fotbal. „Uvidíš vítěze,“ zdůrazňoval jsem mu cestou.
Bohužel slibovaná podívaná se nekonala. Odešli jsme ještě před koncem utkání. Na nespravedlnost, jakou libereckým hráčům předváděl rozhodčí, se opravdu nedalo koukat. Některé jeho výroky vzbuzovaly pochybnosti nejenom u mne, ale i u ostatních naštvaných fanoušků, kteří chtěli vidět regulérní zápas dvou favoritů.
Ačkoliv měl Slovan titul ligové jedničky v kapse, nikdo z nás se nedivil, že se proti nespravedlivé píšťalce několikrát zcela po právu a otevřeně ohrazoval. Zdálo se, že Mladá Boleslav musí za každou cenu vyhrát. Snad aby měla zajištěný sroprocentní postup do předkola Ligy mistrů.
Že by na českých stadionech pokračoval výlov kapříků? Jak jinak si vysvětlit, že tu samou sobotu prohrála na domácí půdě Sparta s Plzní.
Apeluji proto na všechny fotbalové funkcionáře, aby si udělali v české kopané pořádek. Fanoušci nejsou hlupáci a předem rozhodnuté zápasy nás nebaví a to poznáte na poloprázdných fotbalových tribunách. Uvítal jsem proto i vyjádření šéfredaktora sportovní redakce, který naznačil, že o přenosy z takových utkání nebude mít zájem ani veřejnoprávní televize.
Do další sezony přeji Slovanu hodně sportovních úspěchů. Navzdory oficiálnímu verdiktu podle mne vyhrálo tohle mužstvo i sobotní utkání.