V sobotu 27. ledna se uskutečnila přednáška Vlastivědného spolku Českolipska, na které historik Ladislav Smejkal přednášel o muzejní a archivní práci v našem městě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
V těchto letech vedly českolipský archiv a muzeum dvě výrazné osobnosti – manželé Vojtíškovi. Marie Vojtíšková se narodila 30. ledna 1928, v těchto dnech by se Marie Vojtíšková dožila devadesáti let (zemřela 15. ledna 2012). Dodnes ji mají v živé paměti nejen zdejší archiváři, ale i mnozí další z Čech i Moravy, kteří v českolipském archivu prošli studentskou praxí. Zdejší ředitelka v sobě nezapřela pedagogické nadání, k praxi studentů se stavěla zodpovědně. Jak to v českolipském archivu na takové praxi vypadalo, zavzpomínal na přednášce Miloslav Sovadina.
„V roce 1969 jsem studoval 2. ročník archivnictví v Brně. Měli jsme povinnost sami si zajistit praxi v některém archivu v Čechách nebo na Moravě. Ještě s jedním kamarádem jsme ji chtěli využít i k výletům a poznávání památek. Svoje žádosti jsme poslali do Domažlic, Náchodu a České Lípy. Obratem přišel vlídný telegram z České Lípy s kladnou odpovědí a s dodatkem: ubytování a plat zajištěno. Překvapující nebylo jenom to, že hned přišla odpověď (neb ty dva další oslovené archivy se vůbec neozvaly) ale hlavně ten plat …
Z dosavadní praxe jsme znali archivy ve starých tmavých budovách v těsných kancelářích plných neurovnaných a zaprášených kartónů s pracovníky v modrých montérkových pláštích. V českolipském archivu, který tehdy sídlil v augustiniánském klášteře, nás uvítala usměvavá a milá paní ředitelka v kostýmku v kanceláři s kobercem a záclonami. Naše dosavadní praxe spočívala ve stěhování kartónů, které se v archivech hromadily a čekaly na nás studenty, až je uklidíme. Tato práce nás neminula ani v českolipském archivu, ale nedělali jsme jenom to.
Paní ředitelka nás nechala samostatně pracovat na fondu Archiv města Česká Lípa, kde jsme museli proniknout do struktury fondu a správně zařadit dokumenty. Do připravované knihy Dokský listinář jsme přepisovali staré texty. Často jsme si nevěděli rady, chodili jsme se ptát a já dodnes obdivuji paní Vojtíškovou za trpělivost, kterou s námi měla. Během praxe jsme se zúčastnili i několika výjezdů: byli jsme na skartaci, navštívili jsme archiv v Liberci a Litoměřicích. Když jsme se vrátili na fakultu a referovali o praxi, někteří nechtěli vůbec věřit a někteří záviděli. Bylo jasné, že se do České Lípy vrátím. Za dva roky jsem zde absolvoval další praxi a po studiích jsem v českolipském archivu začal pracovat. Prošel jsem pověstným pasováním na tovaryše, mistra, a v tomto přátelském, tvůrčím a inspirujícím prostředí jsem pracoval 37 let.“
Marie Vojtíšková patří mezi výrazné osobnosti našeho města. Ona i její manžel byli v roce 2000 jmenováni čestnými občany města Česká Lípa, v roce 2008 ji ministr vnitra udělil medaili Za zásluhy o české archivnictví.