Víkend tady ještě úplně není, ale nezadržitelně se blíží. A o jeho pořádný rockový začátek se v Novém Boru postarají hned dvě špičkové kapely, které jsou vždy zárukou kvalitního hudebního zážitku. Jak Corenote, tak Tcheichan mají totiž za sebou vynikající debutové nahrávky, o kterých je třeba se dnes rozhodně zmínit.
Českolipští CORENOTE, kteří se zformovali poměrně nedávno, se zdají být novým zjevením na domácí crossoverové scéně! Poměrně utajeně se v éteru zkraje letošního roku objevilo jejich debutové album Raz dva, raz dva!, které ambiciózní kvintet hodlá v letošní sezóně podpořit řadou koncertů. A nezačnou jinde než právě v novoborské Vedlejší koleji už tento pátek večer.
Satiričtí nostalgici v crossoverovém boji za dobro
Punkrockové riffy, post-grungeové táhlé pasáže, funky tempo, coreový grooving, tu hravost Red Hotů, tam písničkové odhchody a la Mňága, to jen pár zásadních ingrediencí, které lze slyšet na našlapaném zmíněném albu, které může bez přehánění v naší lokalitě způsobit novou hudební revoluci. Když jsem si dvakrát poslechl album na YouTube, nestačil jsem žasnout nad vyhraností kapely. CORENOTE navíc nešetří posluchače svými vydařenými ironickými texty, prostě správný rebelský přístup mladé smečky, která ví, kam směřuje. Už od úvodní písně s trefným názvem Fabrika, která je jasnou metaforickou fackou sociálnímu systému, předkládá mladá skupina jednu pecku za druhou. Připomíná crossoverovou stálici F.A.KING se svými hravými postupy. Jenomže zatímco debut železnobrodsko-mimoňské bandy Huba plná sazí byl ve své době více riffově sevřený, CORENOTE jdou ve svém košatém záběru mnohem dále a když se pustí do budování náladotvornosti, tak nedokážou zastavit, a to je sakra dobře! Ve skladbě Špekáček nasadí v druhé půli husté sólo, které nejde přeslechnout. Song Měla bys to ráda začne jako něžná brnkačka, ale zvrhne se do směsi grunge a výbušného coreového tempa s nekompromisním refrénem Já ještě nejsem mimo...
Kluci poměrně slušně vybalancovali zvuk všech nástrojů kolem šlapavého, ale pevného „jádra“, ze kterého proudí tvořivá energie svým směrem, a to v každé skladbě. Sugestivní Jiná doba se nostalgicky vrací do minulosti, chytlavý motiv se vtipně prolíná celou písní, u které pamětník možná zažije povznesení, ale konečné tematické vyznění může být pro každého úplně jiné. Chtěl bych osobně věřit, že to dobro, o které se v druhém plánu snaží niterně bojovat, se nakonec z našich moderních životů nevytratí! Triumfální závěr skvěle poskládané nahrávky obstarají dvě pecky: Nafukovací překvapí čistokrevnou melodickou linkou po celou dobu, ale definitivní punkový drajv rozmete všechno stejskání i hravou satiru v závěrečné hitovce Kosmetička. Kapela mi svým nasazením připomíná děčínské borce A NEW CHAPTER, ale v barevnosti ještě více (stále) nedoceněnou americkou partu P.O.D. V českolipských končinách však jasný crossoverový debut roku 23!
Je třeba dodat, že našláplá pětice v současnosti hraje v sestavě: Láďa – kytara, Syky – klávesy, Dan – bicí, Kuba – zpěv, Viktor – baskytara.
Jičínská výjimečná atmosféra, která umí pohladit dychtivou duši
Když se člověk podívá na českou (pop)rockovou scénu za posledních 5-6 let nazpět, najde několik vydařených debutů, které nejednu kapelu vystřelily na špičku popularity. O některých se však dodnes pořádně neví, i když je jejich kvalitativní úroveň opravdu vysoká. Zatímco o populárních MIRAI a jejich nabitém debutu Konnichiwa byla už napsána kvanta chvály, o jičínské partě TCHEICHAN se v periodikách moc neví. A přitom jejich první deska Obzory patří dle mého názoru k vrcholným nahrávkám žánru. Je trestuhodné, že byla dosud toliko přehlížena. Možná, že není tak pompézní a na poprvé hitově chytlavá, ale po několika pozorných posleších se vnímavému divákovi musí dostat pod kůži. Jičínský kvartet, který vede frontman Matěj Čejchan a u kterého působí i českolipský multiinstrumentalista Ctirad Macháně, vydal ještě před Co-vidovou pandemií 11 písňový debut, ze kterého je dodnes možné poslouchat každou píseň zvlášť, bavit se, snít i tleskat. A to už od první skladby Pro duši, která po svižném a vtipném úvodu přejde od třetí minuty do silně emotivních pasáží, které vhánějí až slzy do očí. Melodický základ obohacují klávesové aranže, akustická kytara a nade vším zní naléhavý vokál frontmana Matěje. Odvážil bych se ji nazvat artrockovým skvostem.
V proudu silných emocí začne i druhá píseň, což je jen téměř čistě akustická „brnkačka“ Přes ruku mě sekni, kde se nádherně vyjímají klávesy. V dalším songu Křivočaří zazní líbivý hostující ženský hlas, který se doplňuje s Matějovým. Přemýšlivé texty připomínají svými hrátkami první alba legendárního Kryštofu, ale u jičínských zní vše ještě víc procítěněji. Za světlem odhaluje Ctiradovo perkusové umění - latinskoamerický cajon je v našich končinách skutečnou raritou! - , které evokuje nejen nejlepší funkové rytmy; posléze se zajímavě složený track vrhá se i do riffových pasáží. Kapela střídá nálady, a když v nějaké písni začne s vážným tónem, snaží se ho později doplnit optimistickým vyzněním. Vystřídat atmosféru a zároveň upoutat pozornost pronikavým textem, to je pro Tcheichan jejich hlavní (a mistrovsky) zvládnutá deviza! Důkazem jsou skvěle vygradovaná Po dnešku přijde nový den a pak především O zápasníku a mudrci, což je další artrockový epos hodný opravdu velké a nesmírně talentované kapely!
To už jsem ale přeskočil několik dalších chytlavých hitů jako Polarity nebo Hledám tě, ke které vznikl i sugestivní klip. Akustikou oplývající Přivři oči je neskutečným pohlazením, motivační text pluje na vlnách kytary, klavíru, houslí a decentního cajonového tepotu. Možná, že přeháním, ale spirituální přesah refrénu je v tomto atmosférickém songu tak do uší bušící, že by mohl představovat moderní a účinný nástroj pro novodobou výuku ve školách! O každé „obzorní“ písni by se dalo ještě mnoho psát, ale proč na originální bandu nevyrazit živě? TCHEICHAN mají zdejší lokalitu rádi, při posledním březnovém live vystoupení v klubu u Bílýho Černocha, kde zahráli ve společnosti neméně originálních Imaginárium, sklidili totiž mohutný aplaus. Ve Vedlejší koleji určitě zahrají i novinkové hitovky Řádky nebo Proti sobě, které se zdají být plné čerstvé a tvořivé energie. Kvartet už totiž pilně dokončuje nové druhé album, takže je rozhodně na co se těšit!
Kapela hraje ve složení: Matěj Čejchan – vokál, akustická kytara, Ctirad Macháně – bicí, klavír, cajón, Honza Maštalíř – elektrická kytara, a Martin Steinmetz – baskytara.
Foto: klub Dole, facebook, weby