Včera jsme vás v Deníku H. V. informovali o nadcházejícím festivalu Manifesto, který zavítá i do České Lípy a Nového Boru. Nabízíme pro doplnění tiskovou zprávu pořadatelů.
Nový distribuční projekt MANIFESTO (ozvěny světových filmových festivalů) připravuje na září 2010 Jiří Králík, ředitel distribuční společnosti35 mm Hollywood Classic Entertainment a umělecký ředitel pražského kina Atlas. „V současné době dochází k zásadnější diferenciaci mezi tzv. festivalovou distribucí a klasickou distribuční nabídkou stálých kin,“ objasňuje Jiří Králík. „Je paradoxní, že dobrých a úspěšných festivalových filmů je čím dál víc, většina z nich se bohužel nedostává do širší distribuce a vidí je jen festivaloví návštěvníci. V poslední době se tak česká kina stále více spoléhají jen na osvědčené komerční tituly, především 3D filmy, které se letos staly velkou módou a atrakcí. Zásadní distribuční změnu chce přinést právě nový projekt MANIFESTO, který vychází právě z pozitivního festivalového efektu a dává vybraným kinům unikátní možnost v předpremiéře a festivalovém balení nabídnout divákům kvalitní filmy, které jsou masově navštěvované na velkých filmových festivalech.“
A jak bude tato výjimečná nabídka realizována? Podstatou celé akce je nabídnout vybraným českým kinům a divákům uvedení kolekce tzv. „festivalových hitů“ v exkluzivní předpremiéře a ve formě putovního minifestivalu v rámci krátkého časového úseku – jednoho týdne. MANIFESTO se bude postupně každý týden konat v sedmi regionech (vždy dva kraje), v každém z jich jen v omezeném počtu kin, které jsou schopné a ochotné tento minifestival úspěšně zvládnout. Festival je orientován na běžného diváka a tomu je podřízena i strategie výběru jednotlivých titulů – každý z nich zastupuje jiný žánr i formu a je také prioritně určen jiné cílové skupině. A právě tato pestrost kvalita nabídky by měla přispět i k většímu a širšímu diváckému zájmu. Organizátoři chtějí pořádat MANIFESTO minimálně dvakrát do roka a aktivně spolupracovat i s jinými distributory.
Prozatím se uvažuje o dvou obdobích, kdy je možno takovou akci uspořádat – v podzimní části hodlají organizátoři čerpat z festivalu v Cannes, Berlína, Sundance a navázat na úspěšné uvedení v rámci MFF Karlovy Vary, v jarní části pak z festivalů v Benátkách, Torontu nebo z výsledků výročních cen filmových akademií (např. BAFTA, OSCAR…) a navázat na FEBIOFEST.
Termíny MANIFESTA „01“:
1. týden: Praha a Středočeský kraj (2.- 8.9.)
2. týden: Ústecký a Liberecký kraj (9.-15.9.)
3. týden: Královéhradecký a Pardubický kraj (16.-22.9.)
4. týden: Olomoucký a Moravskoslezský kraj (23.-29.9.)
5. týden: Zlínský a Jihomoravský kraj (30.9.-6.10.)
6. týden: Vysočina a Jihočeský kraj (7.-13.10.)
7. týden : Plzeňský a Karlovarský kraj (14.-20.10.)
V každém z těchto regionů proběhne přehlídka v sedmi až osmi nejvýznamnějších městech.
Podle výše uvedených kritérií byly vybírány filmy, které by splňovaly vytyčené požadavky a zároveň jasně definovaly záměr přehlídky. Do výběru se tedy dostala jak díla slavných filmových režisérů, tak i snímky debutantů či méně známých tvůrců v pestrém výběru témat i žánrů.
Seznam yybraných filmů v nabídce:
Čtyři lvi(Four Lions), Anglie 2008, r. Christopher Morris – teroristická černá komedie
Mimina(Babies), Francie 2010, r. Thomas Balmes – dokument o nejkrásnějším období života
The Runaways, USA 2010, r. Floria Sigismondi – životopisný film o slavné punkové skupině
Vrah ve mně(The Killer Inside Me), USA 2010, r.Michael Winterbottom – černější než film noir
Iluzionista(The Illusionist), Francie 2010, r. Sylvian Chomet – animovaný film o smutném konci světa iluzí
Unaveni sluncem 2-Exodus, Rusko 2010, r. Nikita Michalkov – velký film o velké válce
Goemon, Japonsko 2009, r. Kazuaki Kiriya – film pro fanoušky Sin City, Kill Billa a asijských bojových umění
Kluci jsou zpět(The Boys Are Back), Austrálie-Velká Británie 2009, r. Scott Hicks – drama o tom, jak se vyrovnat se ztrátou milované ženy, v hl.roli Clive Owen
Muzika, SR a Německo 2007, r. Juraj Nvota – příběh mladého údržbáře Martina, který se na přelomu 70. a 80. let miluje jazz a tím se vymyká ospalému prostředí slovenského ospalého maloměsta.
Záštitu nad průběhem MANIFESTA „01“ v jednotlivých krajích převzali:
V poslední fázi jednání jsou stále ještě záštity dalších krajů a ministra kultury ČR.
Informace o jednotlivých filmech
Melodrama(KLUCI SE VRACÍ)
Anarchy in the USA(THE RUNAWAYS)
N ormalizační tragikomedie (MUZIKA)
Iluze věčné slávy(ILUZIONISTA)
Fantasy made in Japan (GOEMON)
E xtrémní násilí(VRAH VE MNĚ)
Svět velké války(UNAVENI SLUNCEM 2 – EXODUS)
Teroristická komedie(ČTYŘI LVI)
O slava mateřství(MIMINA)
KLUCI JSOU ZPĚT – The Boys Are Back
Austrálie 2009, 104 min, režie: Scott Hicks 
Dospívání může být dobrodružstvím na celý život
Joe (Clive Owen) pracuje jako sportovní novinář a se svou ženou Katy a malým synem Artiem tvoří očividně harmonickou rodinu. Až do okamžiku, kdy Katy náhle umírá na rakovinu. Film pojednává nejen o tom, jak se oba se ztrátou milované ženy a matky vyrovnávají, ale i o Joeově vžití se do role samostatného rodiče a návratu do pracovního života.
http://www.youtube.com/watch?v=DdnTibGABAE
THE RUNAWAYS
USA 2010, režie: Floria Sigismondi
Životopisný film o zrodu legendární punkové skupiny
Floria Sigismondi je zkušená režisérka videoklipů, a nyní se vrhá i na filmovou režii. The Runaways je její filmový debut. Jedná se o životopisný film o skupině The Runaways, která byla v podstatě první dívčí rocková skupina vůbec. Holky v čele s Joan Jett založily skupinu už jako teenagerky, a úspěch se dostavil velmi rychle. Ve skupině ale byly velké problémy s penězi, a každá z nich viděla společnou budoucnost trochu jinak, takže nastal konec. Ve filmu si zahrála například Kristen Stewart nebo Dakota Fanning.
http://www.youtube.com/watch#!v=uHpEJ749TRM&feature=related
MUZIKA
Slovensko / SNR 2007, režie: Juraj Nvota
A bez muziky se nedá žít. Zvlášť ne za totality. Nejúspěšnější slovenský film posledních 10 let
Československo, parné léto na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let: lidé stojí fronty na banány, příslušníci SNB brání socialismus s nůžkami v rukou a stříhají vlasy máničkám, o svobodě a cestách na Západ se všem může jen zdát. V zapadákově, pár kroků od hranic s Rakouskem, hraje mastič na saxofon. Hraje jazz, americkou, imperialistickou hudbu. Mladý Martin (Luboš Kostelný) bydlí se svojí těhotnou ženou (Táňa Pauhofová) v domě jejích rodičů, přes den promazává ložiska v místní vodárně, po večerech pak s kamarádem Hruškovičem (Jan Budař) obráží místní zábavy. Hraje vesnické odrhovačky, ale sní o jazzu; chce milovat svoji ženu, ale propadne kouzlu nespoutané Anči (Dorota Nvotová); když se přes povinné přehrávky a mastné úplatky konečně podaří domluvit pár koncertů ve Švýcarsku, radost z toho Martin nemá. Muzika není pouhou úsměvnou komedií o jazzu, láskách a svobodě v Československu, ale příběhem o chybujících lidech, kteří se snaží obstát ve zkouškách života.
http://www.youtube.com/watch?v=QLDqAye3Ua4
ILUZIONISTA - The Illusionist
Francie 2010, režie: Sylvain Chomet
Animovaný film o smutném konci světa iluzí
Konec 50. let. Postarší kouzelník provádí na jevišti stále stejná osvědčená kouzla, zjišťuje však, že už nikoho nezajímají. Diváky teď baví jen hlučné rockové kapely… Ponižující existenci atrakce zahradních slavností hrdina jednoho dne vymění za dlouhou cestu, na jejímž konci – v dalekém Skotsku – ho čeká věrná fanynka, která navždy změní jeho život. Soudí totiž, že cizinec umí skutečně čarovat… Nostalgický, starosvětský animovaný snímek Sylvaina Chometa vychází z nerealizovaného scénáře, který napsal francouzský herec a režisér Jacques Tati v roce 1956 jako osobní dopis pro svou nemanželskou, odcizenou dceru Helgu Marie-Jeanne Schielovou. V souladu s tím podle Chometa v jeho filmu nejde o milostný příběh, ale spíš o vztah otce a dcery. Animovaný hrdina je poctou postavě pana Hulota, kterou Tati stvořil na plátně, například v komediích Můj strýček (Mon oncle, 1958) nebo Playtime (1967)…
http://www.youtube.com/watch?v=y-AvTLaWWu0
GOEMON
Japonsko 2009, režie: Kazuaki Kiriya
Pro fanoušky Sin City, Kill Billa a asijských bojových umění
Film je fiktivním příběhem Goemona a jeho činů za Japonské občanské války, zvláště pak konfliktu, který vedl k rozhodující bitvě o Sekigaharu. Volně se inspiruje skutečnými událostmi a legendou o Goemonovi, v níž mladý ninja Goemon Ishikawa zjistí, že byl jeho pán Nobunaga Oda zrazen svým nejvěrnějším vazalem Hidejošiho Tojotomim. Vydává se na cestu pomsty, která má přinést mír.
http://www.youtube.com/watch?v=twdofKgkQG8&feature=related
VRAH VE MNĚ - The Killer Inside Me
USA 2010, režie: Michael Winterbottom
Černější než film noir
Po Samu Peckinpahovi (Útěk / The Getaway, 1972), Alainu Corneauovi (Černá řada / Série noire, 1979) či Stephenu Frearsovi (Švindlíři / The Grifters, 1990) sáhl po díle brakového klasika Jima Thompsona i Michael Winterbottom. Román Killer Inside Me z roku 1952 se dočkal filmové adaptace už v roce 1976, kdy Burt Kennedy obsadil do hlavní role Stacyho Keache. Jde o asi nejosobnější dílo autora, ve kterém je hrdinou příběhu zkorumpovaný šerif z Texasu, respektive jeho zástupce, zdánlivě přátelský a všeobecně oblíbený Lou Ford. Fakt, že dobře vychází s malými i většími podvodníky, sice budí dojem, že je dobrosrdečný až příliš, ovšem skutečnost je jiná. Lou má spoustu problémů – se ženami, s prosazováním zákona i se stále rostoucím počtem vražd ve svém okrsku. Je nevyhnutelné, že podezření postupně ulpí i na Louovi, a konečně vyjde najevo, co je vlastně zač. V temném vesmíru Jima Thompsona je ovšem jen máloco tím, čím se zdá být...
http://www.youtube.com/watch?v=Oq94Nbrupk8&feature=related
UNAVENI SLUNCEM 2. – EXODUS
Rusko 2010, režie: Nikita Sergejevič Michalkov
Velký film o velké válce
Rok 1941. Perzekuovaný velitel Kotov, přeřazený mezi kriminálníky, se z úděsného snu o Stalinovi probouzí do války. Po útěku z rozbombardovaného lágru se hlásí do trestního praporu. Jeho dcera Naďa se zázrakem zachrání z potopené lodi, plné evakuovaných dětí a raněných. Otce se nikdy nezřekla a netuší, jakou roli v jeho osudu sehrál matčin druh Míťa, plukovník NKGB. Kotova, nasazeného na hloubení zákopů u Moskvy, a Naďu, nyní frontovou zdravotnici, pojí jen vzpomínky… Jejich příběh tvoří pouhý zlomek tragicky pojednané počáteční fáze války, v níž převládal chaos, zmatečné akce velení, zbytečné ztráty na životech. V tříšti epizod se vynořují a zanikají tváře hrdinů a obětí, každá s výmluvně načrtnutým charakterem i osudem. Emotivně stylizovaná freska zbavuje posvátnosti heroické mýty válečných epopejí a vytváří mýtus víry v boží prozřetelnost, založený na nezničitelné síle soucitu a lásky…
http://www.youtube.com/watch?v=PNHtHk25lHA&feature=fvw
ČTYŘI LVI - Four Lions
Anglie 2008, režie: Christopher Morris
Teroristická černá komedie
Parta potenciálních teroristů plánuje útok, při kterém má protéct mnoho krve. Jen se nemůžou shodnout, čí krev by to měla být. Síla filmu s prvky černého humoru spočívá v nejednoznačnosti i podvratnosti, s jakou využívá stereotypy muslimů, britských politiků i fanatiků jakéhokoli druhu. O sebevražedných atentátech se tu hovoří stejně bezelstně jako o příběhu filmu Lví král. Humor nevyplývá jen z účelně pointovaných situací či široké palety exotických nadávek, ale i z precizní charakterizace postav. Ty snímek představuje jako nebezpečné nejen pro britskou společnost, ale především pro ně samé. Ačkoli je divák stavěn do pozice, kdy se směje přípravám teroristické operace, je tento smích zákonitě doprovázen mrazením v zádech. Originální, humornými situacemi nabitý, odvážný, ale nikoli neuctivý snímek klade mezi řečí mnoho otázek, nad nimiž však stojí ta nejzásadnější: Kde leží a jak tenká je hranice mezi mučedníkem a hňupem?
http://www.youtube.com/watch?v=yGk2TojOd-4
MIMINA - Baby(ies)
Francie 2010, režie: Thomas Balmes
Dokumentární film o nejkrásnějším období našeho života
Čtyři filmové štáby současně zaznamenávají první tři roky dětí narozených v Kalifornii, Namibii, Tokiu a poušti Gobi. Každou vteřinu se na světě narodí 4 děti – seznamte se s nimi. Setkáme se se třemi holčičkami – Ponijao, která žije s rodinou a dalšími třemi sourozenci u Opuwo v Namibii; Mari z japonského Tokia a Hattie ze San Franciska – a s chlapcem Bayarjargalem z Mongolska. Režisér, který se pro všechny natáčené rodiny stal rodinným přítelem, zachytil nejen důležitou část života malých človíčků, ale také různorodé zvyky a prostředí, ve kterých tyto děti vyrůstají. Zatímco americké dítě si hraje s moderními hračkami, dítěti v Namibii postačí třeba živý had…
http://www.youtube.com/watch?v=hDYvxbO2ONg
Rozhovor s Jiřím Králíkem
Jak byste uvedl Manifesto? Jaká je idea projektu?
Hlavní myšlenkou a podstatou je pokus o zásadnější kvalitativní změnu domácí filmové distribuce a nabídky českých (případně slovenských) kin. V poslední době dochází až k příliš velké diferenciaci klasické komerční distribuce (podstatná většina nabídky českých kin a multiplexů) a artové distribuce (nabídka filmových klubů a artkin). Z tohoto důvodu se k nám nedostávají filmy, které stojí na hranici těchto dvou nabídek - filmy, které mají svoji bezespornou kvalitu a navíc i možný divácký potencionál. Ve většině případů jsou to tzv. „festivalové hity“, tedy filmy, které jsou s velkým diváckým úspěchem uváděny na filmových festivalech. Inspirací je právě existence a fungování filmových festivalů, které v mnoha případech nabízejí filmy z obou dvou distribucí - jak artové, tak i komerční (pochopitelně určité zaručené kvality). A MANIFESTO chce tento festivalový efekt přenést i do dalších kin a distribuce. Proto i začátek MANIFESTA je vlastně „festivalový“ - předpremiérové uvedení kolekce filmů MANIFESTA by mělo mít klasický festivalový charakter závislý i na schopnostech a možnostech jednotlivých kin.
Pro koho je tedy projekt určen, jaká je vaše cílová skupina diváků? Cílovou skupinou je právě potencionální „festivalový“ divák - tedy divák, který by rád navštívil např. MFF Karlovy Vary, FEBIOFEST nebo SUNDANCE a zajímá se nebo alespoň registruje jejich konání a uváděné filmy, ale z různých důvodů se nemůže těchto akcí účastnit. A nebo jen jejich část a většinu programu a především ony „festivalové hity“ navštívit nestihne. Konáním MANIFESTA v jeho městě se vytváří možnost tyto filmy konečně vidět. Při výběru filmů do MANIFESTO navíc se snažíme o maximální žánrovou pestrost - tedy výběr filmů, z nichž každý má odlišnou cílovou skupinu - např. v letošní nabídce pro fanoušky anime, fantasy, hudebních filmů, válečných velkofilmů, thrillerů nebo melodramat. Ale také artových diváků, kteří ale rozhodně nejsou jen jedinou a hlavní cílovou skupinou. Tak jak to ostatně je i u velkých festivalů, na které vedle těchto fanoušků jezdí i velké množství dalších lidí.
Co vás vlastně vedlo k nápadu realizovat tento projekt? Je to
nespokojenost s nabídkou v kinech?
Hlavní inspirací byla spolupráce s HCE - společností, která pravidelně nakupuje velké množství velmi zajimavých „festivalových“ hitů, které se nakonec ani do kin nedostanou a bohužel končí jen na DVD anebo v televizním uvedení. Navíc HCE vybudovalo skvělou edici FILM X, která již několik let úspěšně uvádí na DVD trh tzv. „dobré“ filmy a která rovněž inspirovala ke vzniku další nové tradice MANIFESTO. MANIFESTO nechce prioritně řešit nabídku artových kin, ta je velmi zajímavá a kvalitní. Problémem je ale kvalita běžné nabídky kin, která se bohužel až příliš orientuje jen na silné komerční tituly a zatím nedokáže nabízet v širší distribuci kvalitnější filmy a přilákat na ně dostatečné množství diváků. To je totiž hlavní cíl MANIFESTA a pokud se podaří, pak může zásadně změnit a zkvalitnit nabídku všech kin.
Na které filmy z nabídky byste nejraději upozornil?
To je těžká otázka, protože všechny filmy jsou zajímavé a pozoruhodné. A také každý z nich má poněkud odlišnou cílovou skupinu a každá je pro nás důležitá. Přesto bych ale upozornil na filmy, které mohou oslovit více cílových skupin, a přilákat tak do kina více diváků. Např. na MFF Karlovy Vary velmi spěšný ILUZIONISTA a nebo ČTYŘI LVI, silný divácký potencionál mají i THE RUNAWAYS, MIMINA a nebo UNAVENI SLUNCEM 2. Věřím i slovenskému snímku MUZIKA (nejúspěšnější film posledních 10 let), který měl velkou smůlu a doposud nebyl do naší distribuce uveden a díky MANIFESTU dostává i on šanci oslovit české publikum.
Máte již nějaké plány do budoucího ročníku?
Každý velký filmový festival uvádí minimálně několik filmů, které mohou být i v širší distribuci úspěšné a některé z nich je možné zařadit do druhého ročníku MANIFESTA - např. BIUTIFUL (Alejandro González Inárritu), BRIGHT STAR (Jane Campionová) nebo Coppolovo TETRO.