Není nad to se na začátku víkendu sebrat a jet za duchovním hudebním zážitkem, o kterém možná máte zprvu předsudky, že půjde o uspávání a nudu, ale opak je pravdou. Stačí jen slyšet pár zvučných „úderů“ a oněmíte. Když jde o lehké a pomalé dotyky, dá se při nich meditovat, v každém případě je možné prožít silné a niterné zachvění. Mluvím o varhanní hudbě, se kterou jsem se po mnoha letech setkal při koncertu za záchranu původních varhan v kostele sv. Bartoloměje v Doksech.
První ze série koncertů se konal v sobotu 14.5. před polednem, a i to byl možná důvod, že zájemců a posluchačů v samotném kostele bylo opravdu poskrovnu. I přes dobrovolné vstupné. Nicméně ti, co přišli, nelitovali. Když jsem usedl do přední řady a nechal se ovlivnit atmosférou kostelního prostředí, do které vypadl varhanní zvuk tu rychle tu pomalu, měl jsem pocit, že prožívám něco výjimečného.
Nikdy předtím jsem varhanní tvorbu Pavla Hrubeše neslyšel, o to více se mě uvnitř dotkla. Nešlo o nahodilé variace, ale o intuitivně podané skladby, kde právě střídání tempa udržuje posluchače při vnímání. Ze začátku uháněla varhanní produkce prudce dopředu a zněla tak masivně, že se mi vybavila monumentální hudba Hanse Zimmera z epického filmového díla Interstellar. Najednou se tóny ztišily a zpomalily vnímání v dlouhý tep, kdy bylo možné začít přemítat o smyslu života. Musíte se ale pustit hmotného přemítání, zapomenout na realitu vnějšího světa a nechat se plně oddat někdy hlubokým tónům, jindy vysoce položeným, které pozvedávají obyčejnou lidskou mysl z letargie.
Uvědomil jsem si, že varhany rozšiřují vnímání. A nejde jen o varhanní pietní polohy při pohřebních příležitostech, na které často mohou nezasvěcené upozornit, ale při zvuku tohoto specifického nástroje lze mít vysoce intenzivní prožitek se slavnostním duchem, který lze slyšet například při svatebním obřadu. Varhany Pavla Hrubeše byly v sobotu neustále aktivní, a i když byly chvilky, jako by se lehce ztrácely u stropu, nešlo je ignorovat.
Páteří sobotního koncertu bylo CD Miniatures for Organ z roku 2014, které návštěvník kostela obdržel při vstupu. Neznám dopodrobna celou tvorbu legendárního skladatele, ale více než hodinová ukázka měla doslova posvátný charakter. Jeho vrcholné ukázky byly tím nejlepším úvodem do poznání nástroje, který bych bez přehánění nazval vedle harfy dalším královským instrumentem.
Stejně jako harfě u nás dominuje výjimečná Katarína Ševčíková, varhanním maestrem je Pavel Hrubeš. Nejen, že je již přes 35 let hudebním skladatelem pro filmové a televizní pořady, ale v o blasti varhanní tvorby patří ke špičce, a to i v evropském měřítku. Ostatně on sám o své varhanní činnosti píše na svém webu: „Vždy jsem oddaně sloužil hudbě a věřím, že ta moje varhanní poslouží dobré věci, nebo alespoň závanu čerstvé myšlenky“. Po poslechu alba i doma pak dávám umělci zapravdu.
Série koncertů za záchranu původních varhan v kostele sv. Bartoloměje bude v Doksech pokračovat už za dva týdny, a to 28.5. V červnu pak rovněž o sobotách 11.6. a 25.6., a sice vždy od 11h.