ČSSD má nového předsedu. Jsem existenčně ohrožen v důsledku tlaku ratingových agentur na stát? Pointovky. Co nového v šenovské sklářské škole? Jeden svět, Festival papírového muže a Metal Kidz.
Přiznávám se, že jsem na začátku víkendu se zájmem sledoval sjezd ČSSD. Také mohu přiznat, že jsem fandil Michalovi Haškovi. Na současné politice (a nejen ČSSD) mi vadí totální rozdělování lidí na ty úspěšné, kteří mají práci a měli by tudíž odvádět maximum možného do společné kasy, a na ty neúspěšné, kteří práci nemají vůbec anebo jen nějakou podřadnou, mizerně placenou. ČSSD v době svého vzniku oslovovala početnou dělnickou třídu, skupinu poctivě pracujících lidí. V současnosti se snaží vytvořit ve společnosti dojem, že vykořisťováni pár zbohatlíky jsme vlastně všichni. Možná naivně jsem doufal, že se změnou ve vedení ČSSD by mohlo dojít i k otupení konfrontačních hrotů. Osobně mě odpuzují řeči opozičních politiků chlubících se tím, že půjdou vládě po krku, aby nedošlo k zničení sociálního státu. Jedno jestli na celostátní nebo komunální úrovni.
Na stránkách sjezdu ČSSD lze najít zajímavé dotazy, které kandidátům na předsedu ČSSD položili významní politologové, filozofové a další významné osobnosti (například Bělohradský, Hořejší, Pehe, Šabatová).
Jen vyjímám:
Čtvrtá otázka souvisí s tím, co jsem neuměle vyjádřil výše.
Moderní společnosti mají jinou sociální strukturu než společnosti, z nichž sociální demokracie ideově vyrostla ve 20. století. Jak chce ČSSD reagovat na úbytek dělnické třídy, vznik nových profesí a nových forem práce, která v současnosti vedou k nejistotě práce a potenciálně k trvalé vyšší míře nezaměstnanosti? V čem by se měl ekonomický program ČSSD nejvýrazněji lišit od současné neoliberální politiky pravice?
Odpověď Bohuslava Sobotky: Společnost, ve které žijeme, již skutečně není onou klasickou industriální společností přelomu 19. a 20. století. Uvedené změny v sociální a profesní struktuře obyvatelstva vedou (a ještě povedou) také ke změně voličského chování populace. Sociální demokracie tak musí hledat nové spojence mimo svůj tradiční elektorát manuálně pracujících voličů. Proměny forem práce v současné společnosti dostávají řadu i vysoce kvalifikovaných příslušníků středních tříd do pozice závislosti na momentální situaci na trhu práce.
V důsledku globalizace tyto vrstvy ztrácejí své stabilní ekonomické ukotvení a dostávají se do závislosti na chování globálních ekonomických hráčů. Bohužel se nejedná pouze o vysoce kvalifikované zaměstnance soukromého sektoru, ale v důsledku tlaku ratingových agentur na stát se do ohrožení dostávají i vysoce kvalifikovaní zaměstnanci veřejného sektoru (např. univerzitní profesoři, učitelé, lékaři, špičkoví policisté). (Kráceno.)
A odpověď na tutéž otázku od Michala Haška: Obecně se sociálně demokratická strana musí stát silou, která změní ekonomiku tak, aby z ní měli prospěch hlavně pracující – čímž myslím všechny lidi, kteří pracují, nejen dělníky – a nikoli jen několik jedinců „tam nahoře“. A k tomu se samozřejmě nevyhýbám ani reformě systému sociálních dávek, ovšem reformě takové, která nebude občany bez práce ponižovat a stavět do neřešitelných situací, ale která by jim pomohla změnit jejich životy. Není přece smyslem reformy jen nahodile škrtat; musí jít o opravdový plán, který zajistí ochranu potřebných a zároveň bude pomáhat práceschopným najít zaměstnání. A co se týče odlišností programu ČSSD od politiky pravice? Tato otázka mě mírně zaráží. Trefně to popsal Tony Judt, když konstatoval, že se jaksi „stalo zvykem předpokládat, že všichni chceme to samé a že máme jen lehce rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout“. To je ale prostě falešné. Bohatí nechtějí totéž, co chudí. Ti, kteří pro svou obživu závisejí na zaměstnání, nechtějí totéž, co lidé žijící z investic a dividend. Ti, kteří nepotřebují veřejné služby, protože si mohou dovolit soukromou dopravu, vzdělání a ochranu, neusilují o totéž, o co usilují lidé, kteří jsou závislí výlučně na veřejném sektoru. Ti, kteří tyjí z války, ať už jako výrobci zbraní nebo ideologicky, mají jiné cíle než ti, kdo válku odmítají. (Také kráceno.)
Povídání je to zajímavé a naleznete ho zde.
Každopádně mi po přečtení všech odpovědí přijde vlastně jedno, kdo sociální demokracii povede. V současnosti to není strana, která by mě mohla oslovit. Přestože to podle některých informací vypadá, že i já bych mohl být existenčně ohrožen „v důsledku tlaku ratingových agentur na stát“ (citace Sobotky). Zničehonic se totiž objevila informace, že omezovat se nebude činnost gymnázia mimoňského ale právě toho českolipského. Nebudu to moc rozmazávat, protože se nemohu ani tvářit, že jsem nezávislý. O koncepčnosti vedení kraje asi nejvíce vypovídá skutečnost, že jsme se to prakticky dozvěděli až z novinového článku. Možná se sluší dodat informaci, že na kraji v současnosti tlaku ratingových agentur podléhá právě ČSSD.
Pointovky? Potřeboval jsem se trochu beletristicky ukojit, tak jsem se pustil do sepisování drobných příběhů, které se kolem mě odehrávají, a budu vám je po dvou nabízet každý víkend v noci (zatím jsem programoval, aby vycházely v pátek a v sobotu ve 22 hodin zde a zde). Uvidíme, jak budou čtené. Nezastírám, že i-noviny by potřebovaly více investigativních věcí, ale je to trochu otázka času a peněz. Pointovky jsem schopen dělat od stolu.
Co mi ještě uvízlo v poště? Můj velký obdivovatel Pavel Danys zve na unikátní výstavu historických fotografií Nového Boru:
Když jsem byl v Anglii, několik e-mailů mi zaslal i ředitel šenovské školy František Janák. V sobotu 12.3.2011se v jeho škole uskutečnil další den otevřených dveří. Návštěvníci si mohli tradičně prohlédnout všechny učebny, dílny a ateliéry. Otevřená byla také školní galerie a prodejna. Zájemci si mohli vyzkoušet kresbu a modelování. V brusičské, rytecké a malířské dílně probíhaly workshopy, kde si mohl každý návštěvník vyzkoušet některou ze sklářských technik a vytvořit si svůj první skleněný výrobek. Veliký zájem dětí byl už tradičně soustředěný na malování skla. Po vypálení v peci si děti mohou svoje výtvory odnést domů. V kovářské dílně se zase razily pamětní mince. Tímto způsobem chce naše škola podchytit zájem dětí o studium.
V týdnu od 8. 3. do 11. 3. 2011 ve sklářské škole v Kamenickém Šenově vykonal studijní stáž učitel Chester Lee z Holandska. Pan Chester Lee se seznámil se základy tvorby tavené skleněné plastiky. Domů si odvezl malou skleněnou plastiku, kterou během svého pobytu vytvořil. V brusičské dílně si osvojil techniky hranování a broušení základních řezů. Chester byl s pobytem na naší škole velmi spokojený a pochvalně se vyjádřil ke vstřícnému přístupu pedagogů.
Šenovské školy se týkala i minulá Štafeta s Petrem Menšem (zde). Trochu se o ní zmíníme i tento čtvrtek v dalším díle.
Ve videodeníku si dovolím uveřejnit ještě několik záběrů z Londýna a pak také ze sobotního výletu do okolí Rybniště, úplňku nad Lípou či z keškování v okolí Konojed.
Co příští týden? V pondělí vás láká do Jiráskova divadla detektivka s Petrem Nárožným v hlavní roli. Ve čtvrtek se můžete v Akademii J. A. K. dozvědět, kam směřuje současná česká kultura ,anebo si v kině udělat svůj názor na Havlův film Odcházení. Nebudete muset spoléhat na dojmy mé, pana Doškáře či "politika" Jandáka (viz hydepark zde). Všední týden mi přišel trochu nudný, o to větší nářez čekám o víkendu. V pátek začíná v Novém Boru festival Jeden svět. V sobotu se uskuteční koncert orchestru partnerských měst a také Festival papírového muže. Budu se muset rozkrájet. Na prvním koncertu vystoupí má "adoptivní" dcera, na druhém spolužák z gymplu se svou formací Metal Kidz.